Sbírka listin - co se za ní skrývá
4. června 2015Podnikatelé jsou povinni podle zák. č. 304/2013 Sb. ukládat do sbírky listin vedené příslušnými krajskými soudy do veřejné přístupné evidence – sbírky listin – dokumentaci o jejich hospodaření a vnitřních poměrech. Informace v nich uvedené se tak stanou veřejně přístupnými, což mnoho z nich nechce.
Nicméně tato povinnost je stíhá, je trestáno její nesplnění, a to pořádkovými pokutami, případně v konečném důsledku též jejich zrušením s likvidací. Lze tuto povinnost obejít?
Nesplnění této zákonné povinnosti vede nejprve příslušný soud ke zpracování výzvy k doplnění sbírky listin s patřičným poučením o tom, že může být uložena pořádková pokuta, a to i opakovaně (100.000,- Kč). V případě nesplnění výzvy pak může soud přistoupit až k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. Přesto se na mne obrací stále víc a víc společností či podnikatelů, že tuto povinnost plnit nechtějí, neboť je to významně ohrožuje. Konkurence se totiž dozví velmi citlivé údaje o jejich hospodaření. Jejich účast v případných výběrových řízeních je tím významně ohrožena, případně též uzavření obchodu také. Co je příčinou? To, že ne všechny společnosti či každý podnikatel tuto povinnost plní a zejména ne všichni jsou soudy vyzýváni ke splnění této povinnosti. Vzniká tak nerovnost mezi nimi navzájem, neboť ti, kteří tuto povinnost neplní a soud je k plnění nevyzývá jsou ve výhodě oproti těm, kteří tuto povinnost plní. Vyhnout se jí ze zákona nelze, lze toliko listiny (účetní závěrky, o ty jde zejména) do ní nevkládat a pak spoléhat na to, že soud – zahlcen svou další činností – na vyzývání nebude mít čas. V tom tkví ta nespravedlnost. Na některé se totiž čas najde, na jiné ne. Každý podnikatel musí sám zvážit, zda mu nepublikace účetní závěrky pomůže v podnikání a jakým způsobem a pak do toho rizika jde nebo ne. Osobně mám zkušenost, že nezakládání dokumentů do sbírky listin prochází až do doby, než soud sám od sebe nebo na podnět konkurence začne konat – tedy vyzývat. Kolo výzev trvá také řádově měsíce a dokonce i rozhodnutí o zrušení s likvidací lze zvrátit, dokud nenabylo právní moci. Takže nezakládaní listin do sbírky se lze úspěšně vyhýbat dost dlouho.
Nesplnění této zákonné povinnosti vede nejprve příslušný soud ke zpracování výzvy k doplnění sbírky listin s patřičným poučením o tom, že může být uložena pořádková pokuta, a to i opakovaně (100.000,- Kč). V případě nesplnění výzvy pak může soud přistoupit až k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. Přesto se na mne obrací stále víc a víc společností či podnikatelů, že tuto povinnost plnit nechtějí, neboť je to významně ohrožuje. Konkurence se totiž dozví velmi citlivé údaje o jejich hospodaření. Jejich účast v případných výběrových řízeních je tím významně ohrožena, případně též uzavření obchodu také. Co je příčinou? To, že ne všechny společnosti či každý podnikatel tuto povinnost plní a zejména ne všichni jsou soudy vyzýváni ke splnění této povinnosti. Vzniká tak nerovnost mezi nimi navzájem, neboť ti, kteří tuto povinnost neplní a soud je k plnění nevyzývá jsou ve výhodě oproti těm, kteří tuto povinnost plní. Vyhnout se jí ze zákona nelze, lze toliko listiny (účetní závěrky, o ty jde zejména) do ní nevkládat a pak spoléhat na to, že soud – zahlcen svou další činností – na vyzývání nebude mít čas. V tom tkví ta nespravedlnost. Na některé se totiž čas najde, na jiné ne. Každý podnikatel musí sám zvážit, zda mu nepublikace účetní závěrky pomůže v podnikání a jakým způsobem a pak do toho rizika jde nebo ne. Osobně mám zkušenost, že nezakládání dokumentů do sbírky listin prochází až do doby, než soud sám od sebe nebo na podnět konkurence začne konat – tedy vyzývat. Kolo výzev trvá také řádově měsíce a dokonce i rozhodnutí o zrušení s likvidací lze zvrátit, dokud nenabylo právní moci. Takže nezakládaní listin do sbírky se lze úspěšně vyhýbat dost dlouho.
autor: JUDr. Petr Hampel Ph.D. | zdroj: advokat-hampel.cz
