V praxi to znamená, že provozovatelé této hudební produkce (která je součástí lidové tradice), nebudou dále povinni hradit kolektivnímu správci (Ochranný svaz autorský) licenční poplatky za produkci těchto děl. Nadále se tzv. folklórní dílo nebude považovat za předmět autorského práva i přesto, že splňuje znaky díla, a to z důvodu jeho zvláštního postavení (majetkových práv, identifikace autora, osobnostní práva) a nebude možné uplatnit ochranu před jakoukoli nedovolenou změnou či jiným nakládáním. Návrh se dále snaží předejít situacím, kdy například mezi Folklórním sdružením České republiky a Ochranným svazem autorů byla uzavřena smlouva o paušálním placení poplatku pro jednotlivé folklórní soubory či festivaly. Poplatek byl hrazen dopředu a bez ohledu na počet skutečně zahraných děl. U děl, kde je autor znám, bude mít nově provozovatel povinnost oznámit kolektivnímu správci nejméně 15 dnů dopředu pouze samotné konání živé hudební produkce
(nikoliv předložit seznam děl dopředu, jak je tomu doposud). Po konání produkce pak předloží kolektivnímu správci seznam (opět do 15 dní) skutečně zahraných děl, za které zaplatí poplatek.